Chvíli se zdá, že padá ale najednou střih a je tu zase zima. Tak nevím....

Každopádně karma

Já taky ne.

Ale i tím je svět krásnej.

Dík!

:o)

Blahopřeji k blogerskému bronzu!

Děkuju!

Na mne je to víc než se dalo čekat. Měl jsem se však asi víc snažit a psát líp. Protože já třeba ne, ale poezie jako taková by si zasloužila uspět lépe než sebechytřejší psaní o politice.

Vladimíre  otvírám dlaně dlouhou dobu a zatím nic. Tak jsem ty verše přečetl nahlas a věřím, že už to tady konečně bude.

Určitě!

Ta víra je důležitá!

;o]

Když padá jaro do dlaní

i klaun se dlouze uklání

To už snad ani nebude náhoda, že po pravé ruce mám rozčmáraného cosi o klaunovi...

;o)

Nojo no, tak se furt nechlubte. Obyčejní zloději jste, takhle nám brát teploučko. 

Báseň i foto krásné, přeju ať je jaro opravdu náderné a plné energie, tepla a světla. 

My se nechlubíme, Sandy, to je jen trocha sdílené radosti, že jsem toho dalšího jara dožil.

:o)

Kéž by nám to jaro už do dlaní konečně padalo...  Moc krásná slova 

Bacha, aby to nebylo jako s Roubíčkem, co se pravidelně modlil v synagoze za výhru v loterii (až mu jednou JHVH povídá, ať už si konečně taky koupí los). Ty dlaně je holt taky třeba nastavit. ;o)

Dík, Helenění! :o]

Jak já bych padala do dlaní, ... takhle zjara. A on podzim.

Tvoje jaro je krásné.

Eslipa to náhodou nejni jen taková autorská licence...

:Đ

Dík!

Vladimíre, pěkně Vás ovanul jarní vítr. A z té "bokové" múzy a hlazení, je pěkné duševní pohlazení.

Jo, ofouklo - i když tu dneska padalo zas to bílé svinstvo.

:Đ

jen nastavuj, nastavuj

Však co mně taky už zbývá, že? ;o]

..a když dlaně jarem vonící, pohladí boky vlnící...

... anebo tak.

;o]