Bříza je dívčina,
jasan je chasník,
pučení začíná
a chce se zasnít,
jenže v tom zasnění
zlehýnka do ticha
zaznívá praštění.
Starý dub usychá.
A bolí kořeny,
šrámy i vzpomínky
na čerstvé haluze.
Kdeže jsou pupeny
a kdeže pupínky...
... a kdeže iluze?
© vtg 2015