Láskoprdům a dobroserům,
co hrajou si furt na tatíčky,
vzkazuju: ‚Díky za důvěru,
(což míním značně ironicky),
však já si žiju fantasticky.
Tak své směrnice přebujelé
natrhejte si na kousíčky,
a strčte si je do Brusele.‘
Řvounům, co honěj kariéru
tím, že hulákaj fanaticky,
jak příliš hulím, a že žeru
nezdravě a moc kaloricky,
hodlám už odpovídat vždycky:
‚Ty svoje kydy nabubřelé
posypte čímsi aseptickým,
a strčte si je do Brusele.‘
Životů našich režisérům,
co lezou nám do pokladničky,
když prej chtěj chránit atmosféru
sajrajtem fotovoltaickým,
píšu: ‚Co je mně po panelech?
Nakrájejte je na kostičky,
a strčte si je do Brusele.‘
Envoi:
Své direktivy do ruličky
stočte, vy dobra pachatelé,
nezapomeňte na mašličky,
a strčte si je do Brusele.
text & foto © vtg 2014