Úsměvy a úšklebky C. (o čurání do Botiče v Jamrtálu a poděkování)

Upřímně děkuju všem, kteří tu po stovku dní vydrželi číst moje praštěné veršíky a koukat na mé čmáranice, občas karmu poslali, ba druhdy i pochválili! – Leč všecko má svůj konec (akorát jitrnice jich prý má sedm).

Dneškem jsem tu plánovanou stovku každodenních blogů završil. – Ne, nejásejte ani neplačte, neloučím se nadobro ani nafurt. Akorát dám oddechnout Vám i sobě a nebudu tu bložit dennodenně. Ale občas se tu zas zastavím, tak se třeba račte na návštěvu zastavit i Vy! Budete hosty vítanými.

Na shledanou!

vtg